Dovolte mi, abych Vám vyprávěla příběh Kláry. Mojí klientky a nyní už i kamarádky.
Klára vyrůstala v rodině, kde nebylo zrovna moc peněz. Celé dětství a dospívání se potýkala s dluhy svých rodičů, kteří své starosti na ní přenášeli. Ostatní děti a kamarádi na tom ale nebyli tak špatně, vyrůstali v rodinách, kde byl všeho dostatek. V té době se začal utvářet Kláry první pocit …..
A aby toho nebylo málo, Klára měla od dětství nejlepší kamarádku Aničku. Anička byla pravým opakem. Žila v luxusu, rodiče v ní pěstovali pocit, že život je fajn, byla oblíbená a Klára byla jen jejím stínem. Anička byla oblíbená, byla krásná, kluci po ní koukali, byla všeobecně vážená, protože pocházela z dobré rodiny.
Přátelství s Aničkou jen u Kláry prohloubilo pocity ….. Já prostě nejsem dost dobrá, já si to nezasloužím.
A jak šel čas, moje kamarádka dospěla a čím dál více se programy ukazovaly v jejím životě.
Když jsme se společně viděli poprvé její život vypadal jak jeden obří balík potíží.
Život jí odrážel její pocit nedostatečnosti, její nízkou sebehodnotu, její víru, že život je těžký a chudoba je jejím údělem. A to ve všech oblastech jejího života.
Její vztahy končily odmítnutím a rozchod byl u jejího partnera vždy její chybou. Už když šla do nějakého partnerství, bála se, že si stejně její partner najde lepší, až zjistí, jak za nic nestojí, protože je prostě horší než ostatní. Následovaly hádky, žárlivé scény, otázky, proč neodepisuje na zprávy. Klára se topila ve svých pocitech nedostatečnosti. Každý její vztah prostě nějak podobně skončil. Vlastně po několika letech už k sobě nechtěla nikoho pustit, bála se dopředu konce a tak se uzavřela do sebe úplně.
Podobně na tom byla v práci a s penězi. I přes to, že dokázala vydělat opravdu hezké peníze a byla pracovitá, chytrá, svou práci dělala na 200%, vždy o práci přišla ( kvůli špatným vztahům s klienty nebo nadřízenými ), kupily se jí dluhy a smůla se jí doslova lepila na paty.
I zde se ukazovaly její vzorce, nejsem dost dobrá, ostatní jsou lepší, nezasloužím si být pro někoho vážená, milovaná, peněz je vždy málo a že jí náleží život v chudobě.
Víte, člověk si do života přitahuje jen to, čemu věří. A Klára uvěřila, že je horší než ostatní, uvěřila tomu, že si nezaslouží štěstí, že jí nemůže mít nikdo rád a že v životě bude mít jen smůlu a starosti s penězi.
A tak sebehodnota a sebeláska ovlivňuje každou minutu našeho života. To, co si myslíme o sobě, o životě, o tom, co si o nás myslí ostatní………to vše je naše sebeláska nebo nesebeláska a když všemu pevně uvěříme, uvidíme vše i v našem životě.
Nicméně vrátím se ke Kláře. Pracovali jsme na jejím sebepojetí společně půl roku. Nyní je to již rok a půl a Klára má svůj vlastní kosmetický salón, který měl až raketový start a sama nevěří, že jí život zavál až sem. Její klientela se rozrůstá a její finanční potíže se rapidně zmenšily. Řekla bych, že je má skoro vyřešené. Je spokojená a šťastná a nyní čtvrtý měsíc ve vztahu, kde si věří a ještě ani jednou jí nenapadl katastrofický scénář nebo myšlenka, že pro svého partnera není dost dobrá. Během jednoho a půl roku se událo více změn, ale tyto jsou určitě nejdůležitější. Když Klára opravdu začala měnit to, co má v sobě, život jí vše začal vracet.